top of page

Již brzy...

obal knihy

Dorothy Wilson, známá jako silná a vyrovnaná v jejich nejlepším triu, se v poslední době necítila příliš tvrdá. Její „Bookish Belles“ jsou v dokončovacích fázích přestavby historické knihovny a přeměny její části na knihkupectví. Byl to jejich sen, protože jim obyvatelé Vallantine dali přezdívku v mládí. Měla by být více vzrušená. Místo toho se stará nejistota neustále vynořuje pokaždé, když se setká se svým zničujícím způsobem pohledným bývalým náctiletým zamilovaným. V malém městě je těžké se mu vyhnout. Ještě těžší, protože je nyní ve správní radě a dohlíží na renovace. I když byl tehdy možná laskavý a nepatřil k podlému davu, stále je tichou připomínkou obézní, naivní dívky, která tajně doufala, že ji bude mít rád na oplátku. Ale najednou je to skoro, jako by ji viděl v jiném světle, a ona si není jistá, zda je moudré riskovat své srdce pro muže na skoku nebo pro muže, který se právě rozhodl otevřít oči.

Forest Truman odpřisáhl ženský druh. Nejsou nic jiného než lízátko problémů, zvláště jeho bývalá manželka, která si myslí, že slunce vychází jen proto, aby slyšela zakokrhávat. A to, že je panem Milým chlapem, ho nikam nedostalo, kromě bolesti a ztráty respektu z jeho rodného města. Nebo hůř, škoda. Odhodlán začít znovu a jako rozptýlení se ponoří do Dorothyina projektu a své práce v bance. Přesto, čím více času s ní tráví, tím více si uvědomuje, že je hodně podobná ženě, kterou celou dobu hledal. Druh, o kterém si jen nemyslel, že existuje. Opravdový partner v lásce a životě. Vtipná, chytrá a atraktivní, byla mu přímo pod nosem. Ale z nějakého podivného důvodu si nikdo ve Vallantine nemyslí, že by s ní chodil, včetně samotné Dorothy. Šance spolu s její tvrdohlavostí nehrají ani v nejmenším v jeho prospěch. Považuje se za trpělivého muže, takže jim všem ukáže, že se mýlí.

bottom of page